Diagnóza: Vykojený mozek

Než jsem měla děti, v životě jsem o takovéhle nemoci neslyšela. Tušila jsem, že ženy na mateřské mají jiné zájmy a starosti než jsem mívala já, tehdy bezdětná, ale nikdy bych nečekala, že existuje něco takového jako výše zmíněný problém.

Jenže jsem otěhotněla a začaly se dít zvláštní věci. Pamatuji si, když jsem se sešla se svojí dulou na našem prvním předporodním setkání a během hovoru jsem několikrát uprostřed věty zapomněla, co jsem vlastně měla na mysli.

Ona se jen mile usmála a řekla: „To je těhotenský mozek, z toho si nic nedělej, pak přijde kojící a to je teprve sranda.“
Tenkrát jsem se tomu smála. Dneska už se nesměju. Už jsem totiž pochopila o čem je řeč.

Pokud jste, milé dámy, kojily, případně ještě, jako já, kojíte, asi moc dobře víte, o čem tady mluvím.

Moje mentální bdělost se přímo-úměrně zhoršovala s tím, jak dlouho jsem kojila. No a poté jsem pro změnu znovu otěhotněla. Takže místo, aby se to lepšilo, bylo to čím dál horší a horší. Teď už devátým měsícem opět kojím a manžel už se těší „až budu zase normální a nebudu se moct vymlouvat“ ;-)

Dočetla jsem se totiž, že je více než normální, že hormonální změny v ženském těle při těhotenství a kojení způsobují pokles mentální aktivity na úkor mateřských instinktů. Velmi zjednodušeně řečeno. No a já to samozřejmě velmi ráda používám na svoji obhajobu jakýchkoliv hloupostí, které udělám nebo řeknu.

Tady je pro představu výčet šíleností, u kterých jsem se poslední dobou přistihla:

• Dospělým lidem říkám, aby se napapali
• Absolutně si nemůžu vzpomenout, co jsem včera dělala, nebo hůř, nemůžu si vzpomenout, co jsem dělala dneska ráno
• Někdy vůbec netuším jestli už jsem ten den něco jedla
• Pohupuju se na místě, i když dítě zrovna nemám v šátku
• Případně popojíždím dopředu dozadu i s nákupním vozíkem
• Nebo taky obojí, většinu času totiž mladší nosím a staršího vozím
• Většinou absolutně netuším kolikátého dneska je
• Běžně zaměňuju jména svých dětí
• Někdy i to manželovo
• Radši jim všem říkám miláčku ;-)
• Na jakékoliv zakňučení automaticky vytahuju prso
• I když to někdy ani není moje dítě
• V obchodě už jsem se pokoušela zaplatit členskou kartou
• Na počty typu 15+5 si raději beru kalkulačku
• Uprostřed věty zapomínám, o čem je vůbec řeč
• Bývám roztěkaná, nesoustředěná, jako bych nebyla duchem přítomna
• A minule jsem dala špinavý prázdný talíř do lednice, místo do myčky (manželův pohled tentokrát stál opravdu za to)

Pokud vám to něco připomíná, máte to podobně či jste na tom ještě hůř, pravděpodobně trpíte vykojeným mozkem taky. Je dokonce možné, že těmito příznaky trpíte, ačkoliv nekojíte. Ano, toto se také může stávat, stačí, když se ve vašem okolí nějaká kojící matka právě nachází, nemoc je totiž vysoce nakažlivá.

Pozitivní na tom všem je, že nemusíte popíjet alkohol či užívat jiné omamné látky. Být vykojená je už dostatečně opojný stav. Věřte, že svému okolí připadáte mimo i bez nich. Řekla bych, že takhle se nám matka Příroda snaží ulehčit mateřství, něco jako „tak když už nemůžou chlastat, může jim pomoct aspoň tohle“. Teď se jen naskýtá otázka, jestli to takto vážně lepší.

Jako bezdětná jsem mluvila několika jazyky. Teď mluvím jedním, paskvilem, kterému někdy rozumím jenom já sama. Ale co už. Od zkušenějších mamin vím, že to není napořád. Prý se to po odstavení zlepší. A tak doufám … ;-)